





















































Markét	V nedělce jsem začínala přesně před 5 lety, kdy pan farář s rodinou odjeli na rok do ciziny s tím, že ostatním trochu vypomůžu, budeme na nedělku 4, takže maximálně jednou do měsíce (spíš méně). Po odjezdu jsme v NŠ udělaly velké změny, hlavní byla ta, že jsme si zakoupily nádherný materiál Objevujme Bibli, který byl ucelený (dříve se probíralo dle nálady konkrétní vedoucí). A světe div se, děti začaly chodit a navíc se ještě těšily a nedělka ožila - tvořili jsme, zpívali, hráli si, povídali, ...To však neplatilo o nás, vedoucích. Ze 4 jsme zbyly jen dvě a vše bylo v podstatě na mně. Měla jsem NŠ každý týden a kolegyně jen tehdy, když jsem já nemohla, jelikož jsem byla v práci. Po návratu pana faráře nás čekala studená sprcha, NŠ je moc živá, materiály příliš aktivní - děti by měly chodit v bílých košilkách, tak s nimi nemůžu ven, tvořit, ... Tři roky jsem se to nějak snažila udržet a několikrát do roka přišla s novým nápadem, který by děti přilákal. Vzhledem k tomu, že do kostela přestali chodit i lidi, v nedělce začalo být také prázdno. Takže příprava, která mi zabrala i několik hodin, přišla vniveč. Nyní je náš sbor už rok bez faráře, lidi stejně na bohoslužby nechodí, ale všichni jsou přesvědčeni, že je nutné přilákat děti a s nimi později přijdou i rodiče. V tuto chvíli mám však pocit naprostého vyčerpání, nevím, co vymyslet nového, kde najít sílu, ... Když řeknu, že bych ráda skončila, nemůžu, kdo jiný by to jako dělal. Prostě mám pocit, že veškerá zodpovědnost byla vložena na moje bedra. Ale zastání ve sboru nemám, žádná změna, místnost, ve které se NŠ koná je v hrozném stavu (sama bych se tam jako dítě bála), děti musí sedět u stolu - žádné hračky, kobereček, útulný čistý koutek, ... Nic nelze. Chtěla jsem alespoň rozdělit děti dle věku, protože se špatně připravuje program zároveň pro kojence i 14 leté pubescenty, ale jak chci rozdělit (když je úspěch) ty 2 děti, které přijdou??? Sbírání razítek za účast a bonbonek na konci je uplácení, které do kostela nepatří. Vážně už nevím, jak dál. Tak snad mi seminář trošku pomůže.
Manuela Jungová	Milá Markéto Je úžasné, že máš službu dětem na srdci a že v tom už tak dlouho vydržíš. Aktuální situace u Vás je mi moc líto Jestli chceš, můžeme si o tom popovídat a naplánovat video-setkání přes Skype. Napiš mi malý e-mail na akademie@timdvadva.cz a domluvíme se… Tvoje Manuela
Jitka	Ani nevím jak je to dlouho co sloužím v nedělce. Bylo málo pracovníků a byla jsem požádána, abych se zapojila. Děti mám moc ráda a tak jsem si řekla že to s pomocí Boží zkusím. Mám ty malé od 3 let a od nich jsem se naučila co je to důvěřovat Bohu. Děti jsou velmi upřimné.
Lenka	Nikdy jsem v nedělce sloužit nechtěla. Říkala jsem si pro sebe, že to je tím, že nemám ráda malé děti. Až nedávno mi došlo, že děti ráda mám, (ty svoje 3 vlastní předškoláky co mám doma přímo miluji!) ale s cizími dětmi to moc neumím, proto jsem se jim doteď vyhýbala. U nás ve sboru jsem momentálně jediná (a ještě ke všemu začínající) nedělkářka, tahle služba mi začala ležet na srdci a toužím se naučit, jak pracovat s dětmi způsobem, aby je to zaujalo a bavilo
I	V nedělce sloužím 17 let. Když jsem byla čerstvě nová ve sboru, jedna moudrá sestra mě "šoupla" do nedělní školy, jestli tam nechci pomáhat. Začala jsem tedy jednou měsíčně pomáhat a pak jsem se modlila, aby Bůh povolal další lidi, aby mohla být nedělka častěji. A Bůh mi řekl, že to mám dělat já Začala jsem postupně sloužit na nedělkách během konferencí a sborových dovolených. Nyní se snažím rozšířit náš tým a zapojit do této služby další lidi, tak jako jsem kdysi byla zapojena já. Stále je čemu se učit, proto jsem se přihlásila k tomuto e-kurzu. Manuelo, moc díky!
Daniela Hanová	Je mi 15. Pomáhám v nedělní škole u nás ve sboru. Lepim veršíky, doprovazim na klavír,.... Už si ani nepamatuji jak jsem se sem dostala Ještě nikdy jsem dětem v besídce nevyprávěla žádný příběh. Ani bych si na to zatím netroufla. Proto jsem se sem přihlásila, abych získala základ a něco nového se přiučila, abych až budu stát před dětmi abych jim to dokázala živě říct. Mým vzorem je sestra že sboru která je taková ta hlavní teta v besídce. Obdivuju jak to umí dětem podat, zábavně a živě. Vždy se na to připravuje celý týden a modlí se za to.
Milada Landová	Jsem maminkou čtyř dětí ve věku 8, 7, 5 a 1rok. Moc ráda bych jim předala Vaše zkušenosti spojené s evangeliem Ježíše Krista a vírou.
Barbora Petřkovská	Jsem maminkou dvou holčiček 3,5let a 16 měsíců. Od malička mám velmi kladný vztah k dětem a po narození první dcery a taky s ohledem na to, že se u nás ve sboru začala hemžit drobotina v podobném věku, jsem se po absolvování kurzu pro chůvy rozhodla asi před rokem a půl přidat ke službě dětem a rozběhnout nedělku pro předškoláky. Do té doby u nás fungovala jenom nedělka pro větší děti.
Manuela Jungová	Těším se na tebe a tvůj příběh - nebo Boží příběh s tebou